Zvažujete-li využití business analytika v rámci svých IT projektů, můžete nyní přemýšlet, jaké budou konkrétně jeho přínosy pro vaší organizaci. Taky vám může vrtat hlavou proč stále řada organizací specialisty pro návrh software nepoužívá, nebo zcela spoléhá jen na dodavatele.

Začněme nejprve definicí toho, co vlastně role business analytik v IT projektech znamená.
Podíváme-li se na typický vývojový team, je zcela zřejmé, že v něm bude několik vývojářů, kteří vyvíjí software, a dále také zpravidla projektový manažer. PM zpravidla v softwarových firmách nemá na starost pouze jeden projekt, ale může jich, a často i bývá hned několik. PM tedy nemůže znát své projekty lidově řečeno „do posledního šroubku“ a spoléhá se zpravidla právě na business analytika, jinak také IT analytika nebo v nejseniornější roli IT architekta.

Business analytik zpravidla na projektu:

  • sbírá a konzultuje detailní požadavky na IT systém, ať už je vyvíjen kompletně, nebo je třeba provést nějaké změny
  • vytváří dokumentaci pro zadavatele – s detailním souhrnem požadavků na systém nebo skupinu systémů a aplikací
  • vytváří prototypy a wireframy aplikací v rámci detailní přípravy dokumentace pro vývojáře
  • vytváří dokumentaci pro vývojáře – s detailním popisem chování aplikací v různých situacích, s popisem jejich integrace do ostatních systémů, apod.
  • vytváří specifikaci aplikace pro výběrová řízení (RFP, RFI,…) a konzultuje kritéria výběru dodavatele
  • komunikuje napříč dvěma světy – je spojnicí mezi zadavatelem, projektovým manažerem a vývojáři, resp. dodavatelskou firmou
  • a v neposlední řadě pomáhá dodavateli s přípravou a vedením testování a převzetím aplikace, z role „znalce“ obchodních požadavků poskytuje také konzultace testerům a dalším specialistům

Výše uvedené aktivity naznačují, že přínosy angažování business analytika v IT projektu jsou výrazné.

Profesionálně zanalyzované a zdokumentované projekty vykazují především tyto parametry:

  • kratší doba vývoje, bez ohledu na zvolenou techniku (vodopád vs. agilní vývoj) či metodiku (SCRUM). Všechny nejvíce používané metody vedení projektů vyžadují zkrátka „vědět, co se bude vyvíjet a proč“.
  • nižší náklady a minimalizace dodatečných úprav – tím že vývojáři přesně vědí, co mají vyvíjet a jaký je definovaný cíl a akceptační kritérium, nehádají správnou funkcionalitu a prostě „jen“ vyvíjí a soustředí se na technologickou kvalitu
  • naplnění opravdových požadavků zadavatele – jasné stanovení rozsahu a cílů projektu má jednoznačně pozitivní vliv na celkové naplnění cílů vývoje, ať už jde o vyvinutí systémů na zelené louce, nebo jakékoliv úpravy stávajících řešení či aplikací.